Podíváte-li se pětileté Kiře do očí, musíte se zamilovat. Je to totiž nádherná, láskyplná fenka, která jediným pohledem dokáže každého okouzlit. Bohužel ale svou lásku nemůže rozdávat, žije totiž za mřížemi v moskevském útulku. Před ním, než se tam dostala, utrpěla pravděpodobně zranění při střetu s autem, v důsledku toho měla bolavou zadní nožku, která jí byla koncem loňského roku operována. Kira se sice uzdravila, ale nožka pravděpodobně zůstane poškozená, to však Kiře vůbec nevadí - pohybu si užívá bez ohledu na méně pohyblivou zadní nožku. Pomožme najít jí svůj pravý domov.

"Moje minulost je zahalena tajemstvím, nikdo neví, kde a jak jsem žila dřív, ale jisté je, že jsem na tom psychicky nebyla moc dobře. Byla jsem stále v pozoru a neměla čas na odpočinek, jako bych čekala, co zlého, kdy odkud přijde. Hodně jsem se bála, co mě čeká, ale postupně jsem se naučila, že lidé jsou moc fajn a s jejich láskou a pomocí, jde všechno líp. Jsem mladá velká ovčácká holka, bude mi tak do 3 let a vážím 34 kg. K lidem jsem přátelská a hodná, budu věrně ctít své majitele, se zvířátky si moc nerozumím, takže budu nejradši váš jedináček. Hledám opravdový domov u lidí, jejichž srdce bije pro ovčáky, majitele, kteří mě budou milovat a s trochou trpělivosti mi ukáží, jak krásný může být psí život po boku opravdové rodiny. Vaše Zara"

Ahojda, já jsem Katty. Někteří mi již dobře znáte, protože před pár lety jsem už mezi vámi domov hledala. V den kdy jsem přijela jsem porodila 6 krásných štěňátek a potom spolu s jedním z mých potomků šla do nového domova. No nebyl to dobrý nápad. Já i můj synáček jsme byli hodně hyperaktivní...mně byly 2-3 roky a byla jsem ještě sama takové odrostlé štěně. A dohromady jsme byli prostě nezvládnutelný tandem. Synáček navíc trpěl separační úzkostí a syndromem demoliční čety a tak páníčkům i majitelům bytu tekly nervy. Teď se museli stěhovat a 2 psi si sebou vzít nemohli. Přestože chtěli hledat dál, nakonec jsme se shodli, že stejně bude lepší mě a synátora rozdělit a dopřát každému individuální přístup. Hlavně mému Alíkovi.Upřímně je to to nejlepší řešení, že budu hledat nový domov, protože sama bez toho mého synátora funguju úplně úžasně a i on když je sám funguje mnohem lépe a páníci to lépe zvládají. No to by asi stačilo o tom proč tu jsem a hledám nový domov a teď kdo vlastně jsem:-). 

Ahoj psívočáci, moje nová rodino.:-) Jsem za vás tak vděčná, protože ta moje rodina mi ještě s kámoškou vyhodila z bytu do studené garáže. Usoudili, že ze 3 psů, už chtějí doma jen jednoho. Naštěstí jsme se díky jedné hodné tetě dostala až sem k vám. No co vám budu povídat....já smrrrrrděla, ale to nebylo to nejhorší. Ihned jsem putovala na veterinu, protože jsem měla boule na hrudníku a kudy jsem chodila, tudy jsem čůrala a dýchala jak kdyby venku bylo 40 stupňů. Absolvovala jsem sono, RTG, rozbory krve a celkovou prohlídku. A výsledek? Mnohočetné nádory mléčné žlázy na obou lištách, prohnilé zuby a na obou nohou zpřetrhané křížové vazy a aby toho nebylo málo, tak celá tlamička prohnilých zubů a zánět močáku jak hrom:-(. Takže nový páničci si na mě budou muset nějakou tu chvilku počkat, nebo být schopni s pomocí Psích vočí absolvovat náročnou léčbu. Čeká mě více operací. 

Malinkatá, nenáročná, moc hodná a milá fenečka.....