Plemeno
menší kříženka
"Jmenuji se Žofinka a můj příběh je velmi pohnutý a smutný zároveň. Narodila jsem se kdesi na Balkáně, kde jsem žila jako pouliční pes. Protože mi bezprostředně hrozila smrt v tamním útulku, přidali mě před lety do převozu do Čech, kde jsem původně našla dočasnou rodinu, ve které jsem si velmi dlouho zvykala a získávala důvěru v lidi. Přijela jsem jako obrovský plašánek, zcela nekontaktní k lidem, neznala jsem pohlazení, vodítko, nic z toho, co spokojený pejsek běžně zažívá. Trvalo dlouho, než jsem si našla cestu k lidem, ač jsem nikdy nezareagovala nijak negativně, nebo snad agresivně, lidem jsem se vyhýbala, všechno a všichni, mě vším lekali a děsili. V rodině, kde jsem žila, jsem se naučila hezky fungovat, přišla jsem na chut mazlení a lidské lásce, sžila jsem se s nimi, ale stále jsem k cizím lidem důvěru neměla žádnou. Asi po roce mi našli domov, odkud jsem se po dvou týdnech ztratila, utekla jsem nedovřenou brankou a celý rok !! jsem byla nezvěstná. Ano, četete dobře, celý rok, kdy mě usilovně hledali a pátrali po mě, mě nikdo ani okem nezahledl, slehla se po mě zem. Po roce jsem se náhodou nechala zavřít v jedné zahradě na okraji Prahy, chytla mě odchytovka a tety mě tehdy našli jako nalezence v Troji. Vrátila jsem se na místo, které jsem dobře znala, do původní rodiny, kde jsem byla spokojená a šťastná, doufala jsem, že tu už budu smět zůstat, ale osud si se mnou znovu zahrál a já musela pryč. Začala me totiž napadat domácí fena, byla jsem tu v nebezpečí a tak jsem odjela do dočasné péče k Brnu, kde jsem dosud a tety se nyní pokouší o nemožné, a to, najít mi odpovídající, zodpovědný a bezpečný domov. Byť se tety původně domnívaly, že bych i zde mohla najít utočiště napořád, tentokrát si to kazím já, v dočasce napadám menší a slabší fenky a nejednou jsem už některé natrhla kožich. V mé původní rodině mezitím zemřela fenka, která napadala mě, nicméně tam už mě bohuže zpátky také nechtějí, po letech v Česku jsem tudíž zase na začátku neznámé a nejisté budoucnosti. Jsem 8 letá menší fenečka, typický voříšek, vážím asi 12 kilo. Na lidi jsem hodná, milá, ale k cizím lidem budu zpočátku zase stejně nedůvěřivá, jako už dříve. Jakmile si na lidi zvyknu, je ze mě obrovský miláček a mazlivá, něžná, milující holčička, nicméně stále u mě hrozí, že se něčeho polekám, využiju vaší nepozornosti a uteču.... Hledám zodpovědné, velmi trpělivé páníčky, kteří mají dostatečně zabezpečené obydlí, zahradu a kteří mě i venku na procházce budou mít na dvojím bezpečném jistění. Pokud chcete opravdu pomoci dušičce v nouzi a máte dobré srdce i odpovídající podmínky, jsem tu a hledám práve vás. Vaše Žofinka."
11.05.2025 |
28x
