Prcek Rex už je doma

Dobrý den, chci moc poděkovat mojí nové skvělé paničce Janě, že si mě tak rychle vybrala. Padl jsem jí do oka tolik, že poslední noc před stěhováním spala s mojí fotkou pod polštářem. Mám už konečně také jméno - Rex. Je úžasná a já šťastný, ale nějak nemůžu zapomenout, kolik stejně malých nebo i starších kamarádů se stále trápí v útulcích, snaží se přežít u kontejnerů, uvázaní v lese... - a kolik z nich svůj boj o život a lásku člověka prohrává.

Proto prosím všechny Vás, kdo tyto řádky čtete - nepodporujte ty, kteří nás vyrábí jak na běžícím pásu, rodíme se nemocným utrápeným rodičům jen pro peníze. Dokud Vy budete mít o taková miminka zájem, budou dál týrat fenečky a pejsky v klecích bez denního světla, bez jídla a hlavně bez pohlazení. Když Vy nebudete od nich kupovat, ale adoptovat nás, vyhozené a opuštěné, budou muset ti zlí lidé dát svobodu uvězněným zvířátkům, protože už jim nebudou přinášet peníze.

Moje tety, které mě přivezly a udělaly ze mě sebevědomé radostné mládě, jistě vyberou i pro Vás kamaráda Vašich snů - zkuste jim napsat, uvidíte, že nebudete zklamaní. Moc Vás prosím za nás za všechny a předem děkuju, že jste mě aspoň vyslechli. Všem - lidem i pejskům - přeji, aby se vzájemně našli a radovali se stejně, jako já a moje paní Jana...