DIXI (Ester z Napadedel)

Po telefonické domluvě a vstřícné nabídce, že chvíli sl.Veronika počká až si ji budu moci vzít, jsem se jela na ni podívat v sobotu 13.5. Prošli jsme se venku, doopravdy je to zlatíčko vděčné za cokoliv, takže pak už byla domluva jen kdy si pro ni přijedu. Dne 18.5. nastal ten den, kdy jsem sedla do auta a ráno vyjela, protože byl teplý den tak abychom nejeli zpátky za moc velkého horka. Cestu jsme zvládli perfektně, celou cestu pěkně ležela na zadních sedadlech. Doma si vše oňufala, pokoukala ale nebyla schopná si odpočinout. Večer pak už doslova lehla na místečko a spala. Má dvě ale jedno je prostě priorita. Venku chodíme večer pravidelně ještě s jednou fenečkou, postupně poznáváme další pejsky, kterých si moc nevšímáme a nebo se očichaj a jde se dál. Už se ani nebojíme do výtahu (ze začátku nevěděla o co jde), ale bezva se za pár dní naučila. Je i moc hodná, když odskočím do obchodu, v klidu čeká. Jsem moc ráda, že ji udělám krásný zbytek života a že jsme se našli. Přeji všem kdo takovou činnost dělají, ať mají strašně moc hezkých příběhů pro své svěřence. Pavla, BRNO