"Neměl jsem na růžích ustláno, přesto jsem 5 let měl svůj domov. Tak nějak jsem byl jedním z tisíců dalších vesnických psů na zahradě, aby prostě bylo vidět, že tady na zahradě, je pes a hlídá... dvakrát mi do "mojí" zahrady někdo vlez a tak jsem hlídal, jak se po mě chtělo, ale kousnout jsem prý neměl. Vy lidi, nevíte, co chcete, každopádně moji páníčci mě ten den chtěli uspat navždy a taky mě na tu poslední injekci dovedli. Jenže pan doktor je frajer a zved telefon a od té doby bydlím u Karin v dočasce. Měl jsem kliku a jsem tu dál, ale potřebuju bydlet někde nastálo a najít majitele, kteří to s ovčáky umí. Je mi 5 let, jsem zdravý a čekám na zázrak. Život mi už jednou zachránili, tak ještě nějakou tu lidskou chápavou duši bych rád... váš Aron"

" Říkají mi Monty a málem jsem tu už neměl být. Kdysi jsem měl rodinu, ale ne takovou, jakou bych si zasloužil. Nikdo se mi nevěnoval, nikdo mě nic neučil a nikdo mi neukázal, jak se správný pes chová. Když mi byl rok, dovedli mě k panu doktorovi, aby mě uspal navždy. Najednou jsem nebyl tím roztomilým štěňátekem, byl jsem velký, nevychovaný a občas jsem si něco zkusil, co správný pes nedělá. Ale já za to fakt nemoh, nevěděl jsem, kdo je pánem a myslel jsem, že jsem to já. Paní doktorka někam volala a za pár hodin jsem už seděl v autě dlouhou cestou za lepším životem, za nadějí a taky snad brzy za svou novou rodinou. Jsou mi 3 roky a jsem větší temperamentní pes, nabitý elánem a energií na rozdávání. Jsem zvědavý, nadšeně poznávám nové dovednosti a pěkně se učím, co po mě chcete. Jsem sportovně založený sympaťák a hledám nové páníčky, kteří budou aktivní, budou mě milovat tak, jako já je a dají mému životu jistotu a řád. Váš Monty."

"Loni před vánoci jsem hledal domov, který jsem nakonec našel. Je tu další skoro předvánoční čas a já se rozhlížím opět po nové rodině, moji páníčci to se mnou nakonec nezvládli a tak budu muset o dům dál. Jmenuju se Roník a jsou mi 3 roky. Můj život byl jen řetěz, samota, zima a smutek. Můj pán byl zlý člověk a útulek pro mě byl vysvobozením. Tety mě daly dohromady a chválily mě, jaký jsem veselý, pohodový kluk. Ano, jsem sice trochu neřízená střela a energii bych mohl zdarma rozdávat po galonech, ale mám to v genech a není moje vina, že jsem na tomhle světě sám. V žilách mi koluje lovecká či stopařská krev, možná i strejda bígl by se našel, zkrátka jsem živel a všechno mě moc zajímá. V dočasce jsem se naučil, jak se chovat doma, čistotnost a užívám si pozornost a mazlení páníčka. Ovšem, co potřebuju nejvíc, je pohyb. Jsem sporťák tělem i duší a určitě budu potřebovat pořádně zapřáhnout a taky stále a stále pilovat poslušnost a výchovu, stejně jako socializovat s pejsky. Hledám prima rodinu s pohybem v krvi, kde neumí zahálet a kde na mě hlavně budou mít čas. váš Rony."

" Říkají mi Monty a málem jsem tu už neměl být. Kdysi jsem měl rodinu, ale ne takovou, jakou bych si zasloužil. Nikdo se mi nevěnoval, nikdo mě nic neučil a nikdo mi neukázal, jak se správný pes chová. Když mi byl rok, dovedli mě k panu doktorovi, aby mě uspal navždy. Najednou jsem nebyl tím roztomilým štěňátkem, byl jsem velký, nevychovaný a občas jsem zkusil, co správný pes nemá. Ale já za to fakt nemoh, nevěděl jsem, kdo je pánem a myslel jsem, že jsem to já. Paní doktorka někam volala a za pár hodin jsem už seděl v autě dlouhou cestou za lepším životem, za nadějí a taky snad brzy za svou novou rodinou. Jsou mi 3 roky a jsem větší temperamentní pes, nabitý elánem a energií na rozdávání. Jsem zvědavý, nadšeně poznávám nové dovednosti a pěkně se učím, co po mě chcete. Jsem sportovně založený sympaťák a hledám nové páníčky, kteří budou aktivní, budou mě milovat tak, jako já je a dají mému životu jistotu a řád. Váš Monty."