Dobrý den, Lenko,
je zcela vyjímečné (a muselo k tomu dojít nedopatřením), aby někdo přijel, aniž by dopředu znal adopční smlouvu a výši poplatku (ten je u všech čivek uvedený i přímo v inzerátu). Pokud k tomu došlo a Vaši přátelé tedy jeli zbytečně, pak se omlouváme.
Neodpustím si však poznámku, že pokud Vaši přátelé prostě chtěli pomoci nějakému nešťastníkovi, máme v nabídce spoustu překrásných kříženců, kde se poplatek pohybuje zhruba na třetinové částce. Mnoho z nich je i malého vzrůstu, tedy výběr převeliký. A rozhodně by jim tento voříšek dělal radost nemenší, než čivava.
Jinak adopce se výší poplatku nijak nezpomalují - přestože si zájemce vybíráme, řadu z nich odmítáme, psíci z množíren odcházejí domů dle "plánu". Tj. mezi 2. a 3. měsícem, co jsou u nás. To je doba, kterou obvykle potřebují strávit ve zkušených rukou pěstounů, aby se dostali do zdravotní a v maximální míře i psychické pohody, naučili se hygieně, vodítku, běžnému chodu domácnosti... Pak jsou teprve připraveni k adopci. I do inzerce je dáváme až tehdy, když vídíme, že se vše vyvíjí uspokojivě.
Ad kastrace - existují tři tábory:
1)jednoznační zastánci, tedy ti, kteří berou v potaz i dosti ověřený preventivní efekt v oblasti onkologických onemocnění mléčné lišty, pochopitelně kastrovanou fenku v pokročilejším / rizikovém věku nepotká ani tak nebezpečný (potenciálně fatální) problém, jako je pyometra, netrápí je falešná březost a podobné potíže. Rizika u fenek z množírny jsou o to větší, že hárají / rodí ve velmi nehygienických podmínkách a častěji se u nich vyskytují skrytá zánětlivá ložiska...
2) Jedoznačně proti - jistě, není to podle pravidel přírody a pokud je majitel schopen ohlídat nežádoucí březost, je to jen na něm
3) ti, kteří jsou pro kastraci buď při ohrožení zdraví fenky nebo jako 100% prevence nežádoucího zabřeznutí.
My patříme vesměs ke skupině 3). Naším primárním cílem je omezit psí populaci, neboť není v našich zemích tolik zájemců, aby dostali šanci ani ti, kteří už na světě jsou. Stále se šíří fáma, že by fenka měla mít aspoň jednou za život štěňata, neopatrnost je taky dost běžná nebo se někdo do fenky zamiluje natolik, že po ní za každou cenu chce potomka (ovšem narozdíl od lidí se nerodí jedno dítě, ale také 8-12). Spolehat na slib osvojitelů si nedovolíme, zase až tak dobře je poznat nestihneme. Neboli volíme (stejně jako valná většina organizací podobného charakteru) z našeho pohledu menší zlo - povinnou kastraci. U čivavek pochopitelně riziko úmyslného množení je nemalé, o to opatrnější jsme.
A nakonec k ochraně osobních údajů - samozřejmě nám nemusíte sdělovat nic, na druhou stranu Vám my nemusíme adoptovat psa. A pokud Vám nevadí nám sdělit (což si podle OP ověřujeme) údaje při adopci, nevím, proč by mělo vadit, že nám sdělíte i jejich změnu. Osobní údaje (jméno, adresa, kontaktní údaje) musíte uvádět i při běžném nákupu na e-shopu a troufnu si tvrdit, že pořízení psa je přeci jen trochu víc. Nikoho zbytečně neobtěžujeme, většina osvojitelů je s námi v kontaktu zcela dobrovolně a ochotně. Kdykoliv se chtějí podělit o radost nebo o čemkoliv poradit, popř. potřebují pomoc, jsme kdykoli "na příjmu". Berou to spíš jako bonus a my jsme za to rádi. Adopcí psa naše zodpovědnost za něj nekončí, část si vždy ponecháváme a tak to bude i nadále.
Je to trochu delší odpověď, neb se týká hned dvou důležitých aspektů, které možná budou zajímat i ostaní, kdo do diskuze nahlédne. Proto jsem si dovolila trochu podrobnější výklad. Děkuji za pochopení
Yvona
